Palermo
Prohlídka Palerma
1. Normanský palác stojí v srdci původního starého města, pravděpodobně tam, kde kdysi stávala punská pevnost. Nejstarší dokumenty z doby arabské vlády se zmiňují o Qasru, který byl později přestavěn na emírovo sídlo. Normané sem přemístili své královské sídlo. Život se soustředil kolem Zeleného sálu, kde se konaly královské ceremoniály, audience a bankety. Palác je tvořen několika křídly s rozdílnými funkcemi, jsou zde vnitřní nádvoří a terasy s fontánami a bazény. Na každém rohu stojí věž (celkem čtyři): Řecká, Pisánská, Joaria a Kirimbi. Bohužel do dneška se dochovala jen střední část paláce s Pisánskou věží. Kopule je z pozdější doby, když sem byla v r. 1791 umístěna observatoř. Dnes zde sídlí Sicilský parlament. Vstupní hala je korunována monumentálním schodištěm z r. 1735.
2. Capella Palatina se nachází v 1. patře Normanského paláce. Kaple byla postavena v l. 1130 (rok korunovace Rogera II.) - 1140. Nejdříve stála samostatně, stejně jako byzantské kaple. Později byla začleňována do komplexu budov, které se přistavovaly. Na vnější zdi jsou fresky z 19. st. zobrazující scény ze života Davida. Vnitřní prostor je rozčleněn do dvou částí: první jsou tři postranní lodi s 10 granitovými sloupy, druhá, vyvýšená o pět schodů, je pod mramorovou balustrádou. Na pravé straně jsou čtyři krásné sloupy a dva malé pilíře. Proti zadní stěně kaple stojí královský trůn, který původně tvořil součást mozaik zobrazujících sedícího Krista, obklopeného Archandělem Michaelem a sv. Gabrielem a apoštoly Petrem a Pavlem. Vlastní trůn je vykládaný mozaikami a porfyrem. Znak uprostřed je erbem Aragonského rodu. Podlaha je v orientálním stylu vykládaná mramorem a mozaikami. Nádherné mozaiky představují výjevy ze Starého zákona, nejdůležitější momenty ze života Krista, sv. Petra a sv. Pavla. Mozaiky byly vytvořeny ve dvou fázích: starší jsou ze 40. let 12. st., mozaiky v lodi v monrealském stylu jsou z let 60. a 70. 12. st. Popis mozaik podle plánku z Michelina.
3. Porta Nuova je jednou z částí Normanského paláce. Byla vystavěna ve 2. pol. 16. st. jako slavnostní vstupní brána do města na počest příjezdu Karla V. Dnešní brána vykazuje silné vlivy renesance. Horní část je zdobena orlem, symbolem senátu Palerma.
4. San Giovanni degli Eremiti je kostel situovaný v zahradách nedaleko Normanského paláce. Kostel byl postaven v pol. 12. st. na příkaz krále Rogera II. Je to jeden z nejkrásnějších Normansko-arabských monumentů v Palermu. Vrchol tvoří pět červených kopulí, které jsou dílem maurských umělců. Interiér je ve tvaru latinského kříže. Původně byl součástí kostela ještě klášter, z něhož se dochovala jen křížová chodba ze 13. st.
5. Normanská katedrála byla postavena na konci 12. st. v sicilském normanském stylu, ale později prošla mnoha přestavbami. Hlavní fasáda je ze 14. a 15. st. se dvěma zvonicemi s krásnou výzdobou v islámském stylu. Portál z 15. st. je bohatě zdobený gotickými reliéfy. Jižní průčelí je ve stylu katalánské gotiky z 15. st. Neoklasicistní kopule je z 18. st., kdy byl celý interiér kompletně přestavěn v barokním stylu. Původní styl ještě ale vidět na apsidě mezi dvěma věžemi s typickou geometrickou dekorací. Severní průčelí je ze 16.st. V první kapli vpravo jsou hrobky členů Švábské královské dynastie: Fridricha II., jeho ženy Konstancie Aragonské, Jindřicha IV., Rogera II. a jeho dcery Konstancie d´Altavilla. V pokladnici (z jižního transeptu) jsou vyřezávané slonovinové práce ze 17. st., klenoty královny Konstancie Aragonské a monumentální zlatá koruna. V kryptě jsou hrobky z různých období, většinou patřící biskupům.
6. Quatro Canti je středem městského života staré části Palerma. Náměstí leží na křižovatce Corso V. Emanuele, která protíná město od východu k západu, a Via Maqueda, spojující hlavní nádraží s novou částí Palerma. Na obou třídách je řada paláců, převážně v barokním slohu. V jihozápadním rohu náměstí stojí kostel San Giuseppe dei Teatini, mohutná sloupová bazilika s bohatou barokní výzdobou.
7. Piazza Pretoria stojí hned vedle Quatro Canti a uprostřed náměstí stojí krásná fontána ze 16. st. od florentského sochaře Francesco Camillianiho. Původně byla určena pro některou toskánskou vilu. Tvoří ji soustředné kruhy s nymfami, monstry, zvířecími hlavami, alegoriemi, ornamentálními schodišti a balustrádami. Fontána má připomínat horu Olymp. Mezi sochami je i Ceres, bohyně plodnosti a úrody, patronka Sicílie, která drží obilné klasy a roh hojnosti.
8. San Giuseppe dei Teatini je barokní kostel s původní kampanilou s oktagonálním tvarem a sloupky na vrcholu. Interiér je ve tvaru latinského kříže, s monumentálním stropem, s bílou a zlatou štukovou výzdobou a freskami.
9. La Martorana je pojmenována po Eloisa Martoranovi, který v r. 1194 založil nedaleký benediktýnský klášter. Kostel je ale zasvěcen sv. Marii Admirálce. Byl založen v r. 1143 na počest Jiřího z Antiochu, admirála Rogera II. Původní normanský kostel byl přestavěn do barokní podoby. Na Piazza Pretoria se obrací barokní fasáda. Hlavní vstup je přes pěkné portiko u zvonice. Mladší část kostela je vyzdobena mozaikami ze 17.st. V starší části jsou mozaiky v přísném byzantském ikonoklastickém stylu, pravděpodobně vytvořené stejným mistrem, který vytvořil mozaiky v Palatinské kapli. Jsou ze zobrazeni Jiří z Antiochu ležící u nohou Panny Marie a Rogera II. přijímajícího od Krista korunu. V lodi kostela je Kristus Pantokrator se třemi Archanděly a sv. Urielem, osm proroků a čtyři evangelisté.
10. Giardino Garibaldi jsou krásné zahrady s mohutnými banyánovými stromy s rozsáhlým kořenovým systémem.
11. Kapucínské katakomby jsou součástí Kapucínského kláštera, postaveného v r. 1621. V katakombách se nacházejí tisíce mumifikovaných těl, perfektně oblečených, zavěšených nebo položených na zdech. Je zde pravděpodobně 8000 kapucínských mnichů (nejstarší z konce 16. st.), stejně jako obyvatelé Palerma a také děti, pohřbívané zde od 17. st. do r. 1881, kdy se mumifikování stalo nelegálním. Poslední zde bylo uloženo dvouleté děvčátko, které zemřelo v r. 1920.
Klášter Monreale »
