Taormina
Taormina je nejkrásnější městečko na Sicílii. Rozkládá se na skalní terase v nadm. výšce 204 metrů. Nejkrásnější jsou celkové pohledy na město a masív Etny. U pobřeží Taorminy se rozkládají tři ostrovy: Isola Bella, Mazzaró a Spinosa.
Původními obyvateli na tomto území byli Sikulové, kteří se usadili na vršku Tauros v blízkosti současného hradu. V r. 396 př. n. l. Kartaginec Himilkon založil opevněné město Tauromenion. Po pěti letech klidného společného soužití Sikulů s Kartaginci ovládl město Dionýsios I. ze Syrakus, který vyhnal původní sikulské obyvatelstvo. Syracuská nadvláda trvala do r. 358 př. n. l. Dalším vládcem byl Andromachos, pod jehož vládou osada Tauromenion vzkvétala. Okolo r. 350 př. n. l. vládl městu Agathocklés ze Syracus a později se zde opět vystřídali také Kartaginci. Po r. 285 př. n. l. zde opět vládli Řekové s tyranem Tyndariem v čele. Ten v r. 287 př. n. l. dovolil ve městě přistát Pyrrhovi z Epeiren při jeho tažení na Sicílii. Pod vlivem Hierona II. Syracuského bylo město přátelsky nakloněno Římu, ale po jeho smrti od Říma odpadlo, což mělo za následek obsazení města Římany. Augustus si zvolil toto město za domov pro válečné veterány. Po Římanech se zde vystřídali Byzantinci, Arabové, Normané. V r. 1410 zde zasedal sicilský parlament, aby zvolil nového krále - Španěla Martina Aragonského. V 19. st. se Taormina stala zimním odpočinkovým střediskem pro vyšší vrstvy a intelektuály z celé Evropy. Nejčastěji sem jezdili Němci a Angličané, kteří si zde nechali stavět luxusní vily. Město navštívili také např. císař Vilém II. a král Eduard VII., siamský král, stejně jako slavné rodiny Rothschildů a Kruppů. Taorminu lze srovnat s mondénními letovisky Belle-Epoque, s Nice nebo Cannes na Azurovém pobřeží, atlantickým Biarritzem apod.
Do města se vstupuje bránou Porta Messina, která byla součástí původního městského opevnění. Nejvýznamnější památkou je řecké divadlo, které sice bylo založeno ve 3. st. př. n. l. Řeky, ale ve 2. st. n. l. bylo přestavěno Římany. Svým horním průměrem 109 metrů je po syracuském druhé největší divadlo na Sicílii. Část sedadel cavey byla vysekána přímo do skály. Římané přestavěli dolní část cavey, když orchestru přebudovali na arénu ke konání gladiátorských zápasů. Divadlo má výbornou akustiku a dodnes se zde konají divadelní představení.
Z divadla je nejkrásnější pohled na část města s mořem a Etnou v pozadí, která je po část roku pokrytá sněhem. (otevřeno denně: 9 - 19, 4000 ITL) Hlavní tepnou města je Corso Umberto I. Na místě dnešního náměstí Vittora Emanuela II. bývalo antické forum. Na náměstí stojí gotický palác Palazzo Corvaia ze 14. st., kde v r. 1410 zasedal sicilský parlament, aby zvolil nového krále. Byl postaven na místě původní saracénské věže z 10. st. Má pěkná dvojitá gotická okna a vstupní portál. Kostel sv. Kateřiny je jednolodní kostel ze 17. st. Rušná Corso Vittora Emanuela II. končí na náměstíčku Largo IX. Aprile, odkud je rovněž krásný pohled na Etnu. Jižně odtud stojí dominikánský klášter, který je dnes hotelem San Domenico. s krásnou křížovou chodbou. Klášterní kostel byl za 2. sv. války zničen. Zůstala ale věž, ze které je pěkný rozhled. Na Dómském náměstí stojí gotická katedrála sv. Mikuláše, založená Hohenštaufy ve 13. st. a několikrát přestavěná. V r. 1636 byl přistavěn barokní vstup a barokní fontána před katedrálou. Katedrála je trojlodní s interiérem vyzdobeným mnoha pracemi z 15. a 16. st.
Nad městem se na vrcholu Monte Tauro ve výšce 398 metrů tyčí pozůstatky Castella. Hned pod hradem stojí Santuario della Madonna della Rocca. Z malé terasy u kostela jsou krásné pohledy na antické divadlo a město a také na Etnu. Hrad byl ve středověku postaven na místě původní řecké akropole. Z hradu se sice mnoho nedochovalo, ale nabízejí se odtud pěkné výhledy na město a do okolí.
