Cefalú
Cefalú je krásné městečko se 13 000 obyvateli položená na severním pobřeží Sicílie s dominující Normanskou katedrálou. Jméno města je odvozeno od řeckého Kefalos - hlava. Hlavu totiž připomíná osídlená část pod skálou vybíhající do moře. Město bylo sídleno původně Sikuly. V r. 396 př. n. l. se město připojilo ke Kartágincům v jejich tažení proti Messině. Dvakrát bylo Cefalú podřízeno Syracusám. V r. 254 př. n. l. se dostalo pod nadvládu Říma. V l. 395 - 858 zde vládli Byzantinci, v l. 858 - 1063 Arabové. Největší slávu městu přinesla výstavba katedrály normanským králem Rogerem II. V té době se také začalo osídlovat pobřeží, protože do té doby byla osídlena jen skála Rocca di Cefale.
Městu dominuje katedrála, kterou začal stavět v r. 1131 Roger II. Podle legendy se král Roger II. v ohrožení života na moři zavázal, že postaví po přežití na nejbližším břehu katedrálu. Byla ale také postavena jako poděkování za vítězné tažení proti Arabům. Okamžitě po své korunovaci povýšil Roger II. biskupství v Palermu na arcibiskupství a založil nové biskupství v Cefalú. Katedrála se měla stát pohřebním místem normanské dynastie vládnoucí na Sicílii. To se ale nestalo, protože v době jeho smrti v r. 1154 nebyla ještě dokončena. A proto byl král pohřben v Palermu. Dva sarkofágy, které byly připraveny pro něj a pro jeho ženu, byly převezeny do Palerma. Katedrála byla dokončena v r. 1240. Katedrála je trojlodní sloupová bazilika. Hlavní fasáda je v maurském stylu, po stranách lemována dvěma věžemi, mezi nimiž je vstupní portál vyzdobený v r. 1471 Ambrofiem da Como. Hlavní vstupní brána katedrály se nazývá Královská brána. Katedrála má rozměry 74 x 29 metrů, hlavní loď rozděluje 15 žulových sloupů a jeden sloup mramorový. Všechny sloupy mají krásné hlavice v arabsko-normanském stylu. Katedrála má architektonický plán latinského kříže. V apsidě jsou vzácní mozaiky, mezi kterými vyniká Kristus Pantokrator dokončený v r. 1148. V levé ruce drží Kristus text z Evangelia sv. Jana, kapitola 8., verš 12. v řečtině na levé straně a v latině na pravé straně. Dále je zde Panna Marie se 4 archanděli a 12 apoštoly. Petr a Pavel jsou ochránci Normanské dynastie. Boční stěny chóru jsou vyzdobeny mozaikami ze 13. st. Všechny mozaiky jsou dílem byzantských mistrů pozvaných sem Rogerem II. V pravé boční lodi je křtitelnice z 12. st. Na Dómském náměstí stojí na levé straně Biskupský palác ze 17. st. a ostatní budovy jsou paláce Palazzo Piraino (na rohu Corso Ruggero) s portálem ze 16. st. a středověký Palazzo Maria s gotickým portálem, pravděpodobně královská rezidence. Ve městě se dále nachází Museo Mandraliscea se starověkými památkami z Liparských ostrovů a obrazy sicilských mistrů. Jsou zde i staré arabské lázně. Osterio Magno je legendární sílo krále Rogera II., později sídlo rodiny Ventimiglia. Sídlo se skládá ze dvou různě starých částí. Starší byla postavena z lávového kamene se zlatě zabarvenou fasádou na Via Amendola a má dvě elegantní okna. Je ze 13. st. Čtvercová věž byla postavena ve 14. st. Celý palác se v současnosti restauruje. La Rocca je mohutná skála tyčící se nad městě vysoká 269 metrů. Je tvořena výhradně zkamenělinami. Na jejích svazích se nacházejí pozůstatky středověké pevnosti z doby Normanů (12. a 13. st.) a antický polygonální Dianin chrám z 9. st. př. n. l. Z vrcholu skály a z pozůstatků normanského hradu jsou krásné výhledy na město s dominantní katedrálou a na zelenomodré moře.
