Syrakusy
Historie Syrakus
Kolonii Syrakusy založili v r. 734 př. n. l. osadníci z Korinthu, kteří se usídlili na ostrově Ortygia. Brzy se Syrakusy staly mocenskou základnou a pod vládou tyranů kontrolovali v podstatě celou Sicílii. V 5. a 4. st. př. n. l. se počet obyvatel ustanovil na 300 000. Nejznámějším Syrakuským tyranem byl Gelon, původně tyran v Gele, který se vlády v Syrakusách zmocnil v r. 485 př. n. l. Spolu s akragáským tyranem Theronem zvítězil nad Kartaginci ve slavné bitvě u Himery v r. 480 př. n. l. Na jeho dvoře žili mj. Aischylos a Pindaros. Dalším významným tyranem byl Hierón I. a za jeho vlády zvítězili Řekové nad Etrusky v bitvě u Kúm v r. 474 př. n. l. Za vlády Gelona a Hierona I. byl největší rozkvět města. Třetím nejznámějším tyranem byl, po krátké epizodě demokratické vlády, Dionýsios starší, který rovněž vedl úspěšnou válku proti Kartagincům. Kolem r. 405 př. n. l., kdy v Řecku dohasínala Peloponéská válka, zmocnil se úspěšný velitel žoldnéřů Dionýsios vlády v Syrakusách. Dostal od lidového sněmu titul velitele vojska a absolutního vládce - stratégos autokratór. Odrazil útok Kartaginců a novou válkou r. 392 př. n. l. je donutil vyklidit města ve východní Sicílii. Ovládl potom i část jižní Itálie. Syrakusy se staly hlavním městem sicilské říše a hegemonem Velkého Řecka. Až do Dionýsiovy smrti v r. 367 př. n. l. byly vůbec nejmocnějším státem ve Středomoří a po Athénách nejvýznamnějším kulturním střediskem Řeků. Na jeho pozvání navštívil Syrakusy slavný řecký filosof Platón. Za jeho nástupců došlo ke zmatkům, kterých využili Kartaginci, ale Syrakusám poskytla pomoc jejich mateřská obec Korinth, vedená demokratickým státníkem Tímoleóntem. Noví žoldnéřští velitelé ji zvrátili opět v tyranii, tentokrát v našem slova smyslu. Během Peloponéské války došlo také k válce na Sicílii. Válka skončila v r. 413 př. n. l. masakrem většiny ustupujících Athéňanů vedených neschopným Nikiem, když obklíčení Syrakus nemělo úspěch. Athénský generál Lamochos padl v bitvě a flotila byla zničena spojeným loďstvem Sparty, Korinthu a Syrakus. Všichni Athéňané, kteří přežili, byli zotročeni, Athény ztratily 40 000 mužů, 240 lodí a své vůdce Níkia a Démosthena, kteří padli do zajetí a byli popraveni. Posledním tyranem byl Hierón II., který vládl do r. 216 př. n. l. Za jeho vlády žil v Syrakusách také Archimédes. Během 2. Punské války, v r. 212 př. n. l., bylo město dobyto Římany a stalo se hlavním městem římské provincie Sicílie. Po pádu západořímské říše se přes Syrakusy, stejně jako přes celou Sicílii, přehnaly kmeny Franků, Vandalů a Gótů. Od pol. 6. st. patřily Syrakusy k Byzantské říši. V r. 878 ji dobyli Arabové, ve 2. pol. 11. st. Normané a po nich se zde vystřídali Aragonci, Savojská knížata a Bourboni. Dnes žije v Syrakusách asi 127 000 obyvatel. Město leží zčásti na ostrově odděleném od východního pobřeží Sicílie úzkým kanálem. Západně od tohoto ostrova se rozkládá záliv Porto Grande, který bývá označován za nejlepší a největší přirozený přístav Itálie. Poloha města a řada památek činí ze Syrakus středisko cizineckého ruchu.
Ostrov Ortygia » Pevninská část »