Agrigento
Prohlídka Agrigenta
Nejznámější archeologická část se všeobecně nazývá Údolí chrámů. Pocházejí z 5. st., ale byly v r. 406 př. n. l. zničeny Kartáginci. Přesto ale tyto chrámy obnovili v 1. st. př. n. l. Římané v původním dórském stylu. Část chrámů pak postupně poničila zemětřesení a také ničení křesťanů, hlavně po ediktu císaře Theodosia ve 4. st. n. l. Jediný chrám, který nebyl poškozen, byl chrám Concordie, který byl v 6. st. přeměněn na křesťanský kostel. Ve středověku se také z chrámů používal stavební materiál, např. z Diova chrámu byl postaven kostel San Nicola a v 18. st. část přístavní hráze v Porto Empedocle. Hned u vchodu se nachází posvátný oltář. Mohlo zde být obětováno najednou až 100 volů. Nejobdivuhodnější zříceniny Akragantu leží na jihu současného města, mezi komplexem svatyní. Jsou to zbytky postav obrů, kteří stávali kdysi vysoko pod násloupím s vlysem a římskou obrovského chrámu Dia Olympského. Jeho stavba začala ještě před Himerou, pravděpodobně koncem 6. st., a byl stále ještě nedokončený, když město v r. 406 padlo. Po vítězné bitvě nad Kartáginci v r. 480 př. n. l. byl zasvěcen bohu Diovi. Vyjadřuje klíčový aspekt archaického Řecka a svými obrovskými rozměry a mohutností stavby připomíná chrám Dia Olympského v Athénách. Je velmi těžké nesrovnávat tuto těžkopádnou stavbu s barokem. Popírala prostor a hmotnost, uplatňovala technické triky, rušila kánony architektury. Měla pilastry na vnitřních stěnách odpovídající použitým dórským sloupům na vnější stěně. Obři sami, buď s vousem nebo bezvousí, byli obrovští. Na rozdíl od žen, které drží bránu Erechteionu v Athénách, neměly tyto sochy skutečnou podpěrnou funkci; tu zastaly železné pruty vedoucí ze sloupu do sloupu, neviditelné ze země. Obři ani nebyli z jednoho kusu; byli sestaveni z kamenných bloků a potom pomalováni a omítnuti, tak jako tomu bylo u mnoha jiných sloupů. Monolitní sloupy jsou pozdním vynálezem. Ve své obrovské velikosti, ve své brilantnosti, náročnosti, marnotratnosti, násilné pronikavosti a sebevědomém špatném vkusu ztělesňoval tento chrám svět, ze kterého něco poznáváme v Pindarovi a více ještě z tragických dějin západních Řeků, svět velkých a samozvaných vládců bohatých kolonií překvapující velikostí. Svými rozměry 113 metrů na délku a 36 metrů na šířku patří tento chrám k největším antickým starověkým stavbám, přestože nebyl nikdy dokončen. Sloupy byly vysoké 18 metrů a doplňovaly mužské karyatidy (atlanti nebo telamoni). Jeden z telamonů leží u chrámu částečně zrestaurovaný a je dlouhý 7.75 metrů. Nedaleko západní strany chrámu stojí zbytky monumentálního oltáře o rozměrech 54.5 x 17.5 metru. Svatyně Ktonie Divinites leží západně od Diova chrámu a konaly se zde první náboženské kulty starověkého Akragantu. Nejstarší části jsou ze 7. st. př. n. l., kdy kolonisté z Gely objevili toto místo pro budoucí Akragás. Chrám Castora a Poluka (Dioskúrů) byl postaven v poslední dekádě 5. st. př. n. l. a byl zasvěcen dvěma synům Lédy a Dia, kteří byli proměněni v labutě. Z celého chrámu se zachoval jen podstavec a čtyři sloupy. Původně měl chrám typu hexastylu na delší straně 13 sloupů a rozměry 13 x 31 metrů. Úplně vzadu stojí Hefaistův chrám, ze kterého se zachovalo jen velmi málo. Byl postaven kolem r. 470 př. n. l. Chrám měl rozměry 43 x 21 metrů a dochovaly se pouhé dva sloupy, i když původně na dlouhé straně stálo opět 13 sloupů v dórském stylu. Lze od něj pěkně přehlédnout celou řadu chrámů. Herculův chrám byl postaven v archaickém dórském stylu a je nejstarším z celé řady těchto chrámů. Chrám byl postaven na konci 6. st. př. n. l. Dnes stojí jen řada osmi sloupů. Byl postaven z pískovce s 16 x 15 sloupy, stál na kamenném pódiu se třemi schody. Stylobat měl rozměry 67.5 x 25 metrů, sloupy byly vysoké 10 metrů. Vlastní chrám měl rozměry 47.5 x 14 metrů a členil se na pronaos, opisthodomos a cellu. Východně od chrámu leží pozůstatky monumentálního obětního oltáře. Chrám Concordie je jedním z nejlépe dochovaných antických chrámů. Je elegantním a dokonale symetrickým chrámem. Zachoval se v tak dokonalém stavu jen proto, že byl v 6. st. přeměněn na křesťanský kostel. Byl postaven kolem r. 430 př. n. l., ale není známo, kterému bohu byl zasvěcen. Název chrámu pochází od latinského nápisu nalezeného nedaleko. Na chrámu se dokonale pozoruje entasis a zužování sloupů směrem k vrcholu chrámu, stejně jako triglyfy a metopy. Chrám byl nejen projevem touhy dvou set tisíc obyvatel starověkého Akragantu po obecném smíru, ale také jedinečným vyjádřením ideálu přísné monumentality dórského řádu. Charakteristickým znakem tehdejších chrámů je hledání protikladů mezi prvky vertikálními (kanelované sloupy, triglyfy) a horizontálními (stupně podstavce, architráv, vlys a římsa), které se nakonec smiřují a korunují v šikmé linii trojúhelníkového štítu. Chrám byl postaven v typu peripteru (sloupy na všech stranách) a hexastylu (6 sloupů v průčelí). Strohých dórských sloupů bylo 6 x 13 a jsou z l. 440 - 430 př. n. l. Stylobat má rozměry 17 x 39.5 metru, vlastní chrám 28 x 9.5 metru. Chrám Héry Lacinie (Junony) stojí na vrcholu kopce a je zasvěcen tradiční ochránkyni mateřství a porodu. Z chrámu se zachovala sloupová kolonáda, které byla restaurována na zač. 20. st. Stojí celkem 25 sloupů a devět jich bylo alespoň z části obnoveno. I tento chrám má podobu peristylu a hexastylu s 6 x 13 sloupy. Rozměry chrámu jsou 27.5 x 9.5 metru, sloupy byly vysoké 6.5 metru.. Uvnitř jsou stále patrné zbytky pronaa, opisthodomu a celly. Chrám byl postaven kolem pol. 5. st.př.n.l. V r. 406 př. n. l. byl zničen požárem, který založili Kartáginci. Později byl obnoven Římany. Před západním průčelím chrámu byl objeven monumentální obětní oltář o rozměrech 29.8 x 5.25 metru. Raně křesťanská nekropole se datuje do 3. a 4. st. n. l. a je rozdělena na tři části: jedna se nachází jižně a západně od chrámu Concordie, druhá jižně od hypogea B v zahradách Villy Aurey a třetí lemuje jižně předchozí nekropoli. Hrobka Terona nebo také heroon je podobná asijským a africkým heroonům. Skládá se ze dvou částí: kubického pódia o délce 4,81 metru a výšce 3,91 metru a z malého čtvercového chrámu vysokého 3,73 metru v dórském stylu s jónsko-attickými sloupy, s triglyfy a metopami. Datuje se pravděpodobně do 3. st.n.l.
